Cyklus debat AI horizonty
AI a ekologie
Do roku 2020 byla kreativita výhradní doménou živých tvorů. Jak naložíme s tím, že nás generativní AI v mnohém předčí? Má ještě smysl být kreativní? Jak se proměňuje definice kreativity v novém světě?
O debatě
Debata proběhla 10. 2. 2025
Moderoval ji Ondřej Hrách z Aignos
Odkaz na Facebookovou událost
Autorem článku je žurnalista Jiří Labanc
Hosté
Ekonom a analytik, který se v think-tanku IDEA při CERGE-EI věnuje především ekonomii vzdělávání. Je členem správní rady organizace Fakta o klimatu, kde zároveň působí jako příležitostný dobrovolník a expert na ekonomické aspekty klimatické změny. Současně také pracuje na vývoji umělé inteligence v technologickém startupu sídlícím v Praze.
Juraj Hvorecký je vedoucím Oddělení aplikované filosofie a etiky na Filosofickém ústavu AV ČR. Věnuje se filosofii kognitivní vědy a technologické etice, aktivně se zajímá o nejrůznější oblasti, ve kterých může filosofie přispět k řešení společenských otázek.
Tomáš Čech je v současné době doktorandem na Katedře veřejné a sociální politiky Fakulty Sociálních věd na Karlově Univerzitě, kde o AI také vyučuje. Tématu filosofie a politické filosofie AI se věnuje od roku 2015, kdy studoval na Univerzitě v Utrechtu. Kromě tématu AI se zabývá tím, jak přenášet vědecké poznání do tvorby veřejných politik.
Záznam z debaty
Rozvrátí, či zachrání umělá inteligence životní prostředí?
Podíl umělé inteligence na celosvětové spotřebě elektrické energie roste. Zvyšuje se taky náročnost datových center, která spotřebují desítky milionů litrů vody. Jaké vlivy — pozitivní i negativní — má umělá inteligence na životní prostředí a průmyslovou transformaci, řešili účastníci v pořadí již deváté diskuzi AI horizontů na téma AI a ekologie.
Vzdálenost české společnosti od skutečných datových center pohánějících technologie umělé inteligence jí nedovoluje spatřit skutečný materiální rozsah této technologie. „Ve Spojených státech či na Novém Zélandu tamní komunity vidí skutečný dopad na ně i okolní přírodu, a také protestují. V Česku taková datacentra nemáme, proto je zde AI abstraktním pojmem, kvůli čemuž podléháme i domněnce, že umělá inteligence nezvyšuje spotřebu energie,“ říká Tomáš Čech z Katedry veřejné a sociální politiky FSV UK. Doplňuje, že první datacentrum se chystá vybudovat ve Zbraslavi, a už nyní se až 85 % nově zbudovaných zdrojů obnovitelné energie využívá na pohon datových center.
„Mezinárodní energetická agentura odhaduje veškerou spotřebu elektrické energie datových center — a to včetně těch na těžbu kryptoměn — na zhruba 450 až 500 TWh ročně. To je přibližně 1,5 % celosvětové spotřeby elektřiny. Přičemž kryptoměny z této spotřeby tvoří přibližně čtvrtinu, a to je výrazně více než spotřeba umělé inteligence. AI ze zmíněných 450 TWh ukrojuje asi 15 %,“ říká Tomáš Protivínský, který působí v politickém think-tanku IDEA. Dodává, že spotřeba elektřiny na umělou inteligenci tvoří z celkového objemu vypuštěných skleníkových plynů (spotřebou elektřiny) 0,1 až 0,2 %.
Spotřeba elektřiny na umělou inteligenci tvoří z celkového objemu vypuštěných skleníkových plynů 0,1 až 0,2 %. Automobilová doprava je globálně odpovědná za téměř 10 % emisí skleníkových plynů.
Zmíněná Mezinárodní energetická agentura navíc podle Protivínského odhaduje, že do roku 2030 by číslo mohlo narůst o 0,2 až 0,3 procentního bodu. V takovém scénáři by to znamenalo půl procenta celkových vypuštěných emisí v důsledku provozu energeticky náročných datacenter. V absolutních číslech se nejedná o zanedbatelný objem. V případě srovnání s osobní automobilovou dopravou — která má výraznější zátěž z hlediska energetického i z hlediska skleníkových plynů — však spotřeba umělé inteligence příliš vysoká není. „Auta jsou globálně odpovědna za téměř 10 % emisí skleníkových plynů,“ kontruje Protivínský.
Pro Juraje Hvoreckého, člena Centra pro environmentální avtechnologickou etiku — Praha (CETEP), jsou důležité úvahy o tom, co znamená rozumné nakládání s energií. „V Irsku se už dnes až jedna třetina veškeré energie spotřebuje na pohon datacenter. To je děsivé,“ říká. Tomáš Čech k tomu doplňuje, že Irský kontext provázel i neúspěšný návrh na zákaz výstavby jakýchkoliv datových center.
Neregulované průmyslové odvětví
Je-li podle Protivínského nynější spotřeba elektřiny čistě pro potřeby provozu umělé inteligence 50 až 100 TWh, očekávaný nárůst se může vyšplhat až o 220 TWh více do roku 2030. „To znamená zhruba čtyřnásobnou spotřebu. Celosvětová spotřeba elektřiny je přibližně 30 tisíc TWh a do roku 2030 je očekávaný nárůst o dalších šest tisíc TWh.“ Spotřebu umělé inteligence však zastiňuje využívání klimatizací, u kterých se odhaduje asi trojnásobný nárůst oproti nárůstu AI. „Omezením ve vývoji AI je spíše míra, jak rychle dokážeme vyrábět čipy,“ dodává Protivínský.
Tomáš Čech souhlasí, poukazuje však na znovuotevření některých uhelných elektráren a stavbě jaderné elektrárny na území Spojených států. „Google a Microsoft reportovali, že své klimatické závazky za minulý rok přesáhli o 20 až 30 procent, a to ve světle vydání svých nových jazykových modelů.“
Vedle jiných průmyslových odvětví vývoj a provoz AI a s ní související datová centra nejsou nijak regulovány. „Přijatý AI Act se o environmentální stopě vyjadřuje velice okrajově, což je pochopitelné, neboť byl publikován v době, kdy se o ekologickém hledisku příliš nemluvilo. Ale podotýkám, že žádná regulace není na obzoru ani dnes,“ upozorňuje Hvorecký. Připomíná citát, který spoluzakladatel firmy OpenAI Sam Altman přednesl minulý rok na setkání Světového ekonomického fóra v Davosu. Podle Altmana přijde další zásadní průlom ve vývoji AI, až přijde další průlom v energetice. Vzápětí dodal, že investuje do vývoje jaderné fúze. Juraj Hvorecký před tím varuje. „Kolem výzkumu fúze panuje řada pochybností, byť stovky startupů míní, že jsou hrozně blízko. Je mi sice jedno, za co své peníze investoři utrácejí, myslím si ale, že by pro lidstvo bylo velice nešťastné, kdyby technologii jaderné fúze ovládli lidé, jako je Altman.“
Protivínský si myslí, že řešením spotřeby elektřiny by mohla být její regulace v podobě zpoplatnění emisí skleníkových plynů již při výrobě elektrické energie (připomeňme, že 30 % lidských emisí pochází právě z výroby elektřiny). Skleníkové plyny zároveň nesou výhradní podíl na poškozování životního prostředí. „Globálně se tato regulace již zavádí,“ připomíná. Zároveň upozorňuje na zjednodušování celého problému pouze na využívání generativní AI. Pod pomyslným deštníkem umělé inteligence jsou mnohé oblasti s potenciálem rozsáhlým vědeckých objevů.
Kolik vody „vypije“ datacentrum?
Provoz datových center, která pohánějí neuronové sítě a tedy i umělou inteligenci, vyžaduje ohromné množství vody. Tomáš Čech poukazuje na případy, kdy nadnárodní společnosti překračují spotřebu vody o miliony litrů. Takový případ řešili roku 2021 Nizozemci. Technologický gigant Microsoft uváděl, že na provoz svých tamních datových center využívá 12 až 20 milionů litrů vody ročně. Lokální novináři však následně odhalili jiná čísla, podle kterých datacentra spotřebovala 84 milionů litrů vody za rok. Jenže jakkoliv vysoké číslo to může být, faktem zůstává, že mnohem více vody se vyplýtvá v jiných oblastech lidské činnosti. Například, jak zaznívá v panelové diskuzi, kvůli prasklému vodovodnímu potrubí.
Roku 2023 zveřejnil tým vědců studii, podle níž ChatGPT (verze GPT-3) „vypije“ při běžné konverzaci o 10—50 středně dlouhých odpovědí půl litrů vody. Shaolei Ren, který působí na Kalifornské univerzitě a zároveň vedl tým kolem této studie, pro deník The Washington Post uvedl, že při využívání novějšího modelu GPT-4 spotřebuje jeden e-mail o 100 slovech přibližně další půl litr vody.
Jestli však na něco poukazují zjištění novinářů či výzkumy vědců, není to pouze samotné množství vody, ale též netransparentnost technologických gigantů. Na vysoké spotřebě elektřiny a vody se podílejí nejvýkonnější grafické čipy využívané v datacentrech. „Produkují více tepla a je mnohem častěji nutné je chladit vodou. Už není možné využít chlazení vzduchem,“ říká Protivínský. Tomáš Čech doplňuje, že voda se nepoužívá jen na chlazení, ale také na udržování určité vlhkosti. Voda přenáší teplo vzniklé uvnitř datových center do chladících věží mimo budovu. Podobně lidské tělo využívá pot k ochlazování se.
Diskutující rovněž narážejí na zaostávající Evropu na poli inovativních AI technologií. „Jedním z důvodů, proč jsou Spojené státy tak napřed oproti Evropě, je privátní kapitál. Je sice dobře, že Evropa začala systematicky investovat peníze do umělé inteligence, jenomže u státních peněz se vždy vyžaduje určitá míra odpovědnosti, kterou u soukromých firem nemáme — ‚prolít‘ miliardy v jejich případě nikoho nezajímá. Na státní úrovni to však není možné, důsledky na lokálních politikách by přišly okamžitě,“ tvrdí Juraj Hvorecký.
Provoz umělé inteligence však neznamená pouze problémy. Moderátor Ondřej Hrách pokládá otázku směřující na pozitivní příklady využití AI v oblasti ekologie.
Čech za takový příklad považuje platformu Climate Change AI, která zpracovává vědecké poznatky na pomezí změny klimatu a strojového učení. „Platforma velmi pomáhá jihoamerickým komunitám zabraňovat odlesňování amazonského pralesa. Místní díky ní mohou upozornit příslušné orgány na ilegální těžbu dřeva. Server také pomáhá mapovat faunu a floru, a na základě jejich údajů se mohou vypracovat mitigační strategie,“ vysvětluje Čech. Protivínský zmiňuje dokonalejší modelování klimatu. „Google vyvíjí model Graphcast, který dokáže přesně predikovat předpověď počasí. To je klíčové například pro optimalizaci výroby elektřiny z větru v kombinaci s dalšími zdroji.“ Dalším příkladem je podle něj monitorování stavu ledovců na základě satelitních snímků. „AI může pomoci modelovat celkový klimatický systém a procesy v něm,“ říká Tomáš Protivínský.
Juraj Hvorecký připomíná svůj pohled na potenciální a reálné využití. „Je hezké, že díky AI máme přesně zaměřené zemědělství, kde dokážeme na metr přesně sečíst reálnou spotřebu hnojiv. Otázka je, zdali to tak opravdu budeme dělat. Jedna rovina je totiž existence této možnosti. Druhá však je, zdali tato možnost bude globálně aplikována. Jistě se najde řada zemědělců, kteří ji využijí, ale naproti nim bude stát bezpočet dalších, kteří tak neučiní,“ myslí si.
Víc, víc a víc
Před uzamčením se do AI infrastruktury varuje Tomáš Čech. „Měli bychom si dát pozor, kde nám dává smysl umělou inteligenci zavádět a kde to postrádá smysl. Jinak se totiž uzamkneme do systému, z něhož nepůjde udělat krok zpátky.“ Připomíná tím takzvaný Jevonsův paradox, podle kterého technologický pokrok přinášející větší efektivitu při využívání určitého zdroje paradoxně zvyšuje spotřebu tohoto zdroje kvůli vyšší poptávce. Protivínský souhlasí, připomíná však obrovské zvýšení efektivity výkonu mikročipů. „Za posledních 15 let se energetická účinnost vzhledem k počtu výpočtů čipů zvýšila více než stokrát, a v budoucnu lze očekávat podobný vývoj i z hlediska energetické účinnosti. Je dost možné, že za pár let nás bude generativní AI stát mnohem méně energií, než stojí dnes.“
O zvyšující se spotřebě zdrojů píše ve své knize More and More and More (Víc a víc a víc) francouzský historik Jean-Baptiste Fressoz. V rozhovoru pro server Deník N mluví o mýtech spojených s energetickou minulostí a budoucností. „Když si přečtete hlavní díla z dějin energetiky, skutečně vypráví příběhy o přechodech z jednoho systému do druhého. Uhlím se většinou zabýváme v 19. století, a ne ve 20. století. Dřevem se zase budete zabývat v 18. století, ale v 19. století už ne. A to je špatně. Měli bychom studovat uhlí i ve 21. století — stejně jako třeba dřevo,“ argumentuje Fressoz. Podle historika provázela i 19. století, tedy dobu uhlí, obrovská spotřeba dřeva. A čím více uhlí se vytěžilo, tím více se spotřebovalo i dřeva, například na výrobu důlních podpěr. Vše je propojené. „Čím víc máte ropy, tím víc máte obalů, tím víc spotřebujete dřeva,“ říká Fressoz.
Naproti tomu Protivínský zmiňuje knihu More from less. Autor díla a vědec Andrew McAfee z Massachusettského technologického institutu v ní poukazuje na oblasti, ve kterých vyvíjející se společnost spotřebovává méně zdrojů.
AI dětem, z.s.
IČ: 17914582
Datovka: 4czjq6u
Číslo účtu: 2002446742/2010
Poptáváte vzdělávací akci či spolupráci?
Ozvěte se Kláře na: klara@aidetem.cz
Další kontakty naleznete v sekci Lidé.