Umělá inteligence promění pracovní trh
Jak se změnám přizpůsobit?
Autor: Jiří Labanc
Poslední aktualizace: 11/2024
Zdroj infografik: The Future Jobs Report
Podle světové studie se změní až čtvrtina dnešních povolání. Jen v Česku čeká v budoucích letech rekvalifikace přes 300 tisíc lidí. Ještě víc pracujících se ale bude muset naučit používat digitální technologie. Nejpodstatnějšími dovednostmi budoucnosti jsou kreativita, analytické myšlení a technologická gramotnost. Naučení všech vyžaduje cvik, odhodlání a selhávání.
23 % všech prací čeká změna. Vychází to z reportu Světového ekonomického fóra, které v rámci dotazníku přineslo výpověď 800 celosvětových společností zaměstnávající na 11 milionů lidí. Jak tato změna bude vypadat, s jistotou neřekne nikdo soudný. Můžeme však pozorovat trendy a směry, kterými se okolní svět ubírá.
Podle reportu mají na změnu trhu práce (a tedy i na rušení a vytváření pracovních míst) největší vliv tři oblasti — zelená transformace, zavádění technologií a ekonomický vývoj.
Mezi sektory, kterých se přeměna dotýká nejvýrazněji, patří dodavatelské řetězce, mediální odvětví a ábavní průmysl. V těchto oblastech se očekává nadprůměrná fluktuace zaměstnanců. Naopak nejmenší změny se očekávají ve zpracovatelském průmyslu, v maloobchodě a velkoobchodě se spotřebním zbožím. Z celkového počtu 673 milionů pracovních míst, se kterými zpráva Světového fóra pracuje, očekávají respondenti nárůst o 69 milionů a pokles o 83 milionů míst.
Pokud vztáhneme budoucí změny na český trh, bližší pohled nabízí studie Budoucnost českého pracovního trhu od společností Boston Consulting Group a Aspen Institute Central Europe, která pracuje především s výhledem do roku 2030. Podle analýzy z roku 2022 čeká rekvalifikace až 330 tisíc pracujících, samotný zánik pracovního místa ohrožuje v následujících letech až milion Čechů a Češek z celkového počtu asi pěti milionů pracujících. Na druhé straně vznikne až půl milionu nových pracovních pozic.
Zvýší se nároky na digitální gramotnost
Co se týká původního průzkumu Světového ekonomického fóra, 85 % organizací vidí v pětiletém výhledu jako klíčové zavádění nových technologií a digitálního přístupu. Nicméně podniky zavádějí automatizaci pomaleji, než se dříve předpokládalo. Společnosti totiž odhadují, že třetinu (34 %) všech pracovních úkonů již dnes vykonávají stroje. V roce 2020 firmy odhadovaly, že se v následujících pěti letech automatizuje téměř polovina (47 %) činností. Dnes se očekává, že do roku 2027 bude automatizovaných 42 % práce. Zároveň podle poloviny všech organizací povede zavádění umělé inteligence k nárůstu pracovních míst, 25 % pak čeká opačný trend.
Porovnání, kolik procent práce vykonávaly stroje v roce 2022 a budou vykonávat v 2027.
Zdroj: World Economic Forum, Future Jobs Report 2023.
75 % oslovených firem si v budoucnu plánuje AI osvojit. Podle české studie se do roku 2030 zásadně zvýší nároky na alespoň základní digitální dovednosti pracovníků. Před dvěma lety vyžadovalo tuto schopnost asi 54 % pozic (dnes už bude číslo patrně vyšší), do zmíněného začátku desetiletí to má být až 90 %. Stále je však nutné mít na paměti, že ze zkratky AI se v posledních dvou letech stal buzzword, floskule, kterou ve snaze zaujmout využívá velké množství start-upů, a to jednoduše z důvodu moderního trendu. Jak moc se ale technologie osvědčí a vyvine v čase, dnes nikdo samozřejmě neví a nezbývá než ji testovat.
Generativní umělá inteligence, například v podobě známých chatbotů, může při práci posloužit jako výrazný pomocník. Experiment výzkumníků z MIT ukázal, že například ChatGPT dokáže zvýšit produktivitu a kvalitu výstupů i u vysokoškolsky vzdělaných profesionálů napříč obory. Z generativního chatbota nejvíce těžili méně zkušení pracovníci, kterým se výrazně zvýšila produktivita, a snížila se tedy nerovnost mezi profesionály a začátečníky. Paradoxně by ale toto stírání rozdílů mohlo být kontraproduktivní. Zatímco mladší a méně zkušení zaměstnanci by si totiž pomáhali AI nástroji zvýšit svůj výkon, starší pracovníci by sotva stačili udržet krok.
Ředitel společnosti Nvidia, která vyrábí grafické procesory (mimochodem velice potřebné pro běh generativní AI), Jensen Huang letos (v roce 2024) prohlásil, že v budoucnu se už děti nebudou muset učit programovat. Všechno za ně prý vyřeší umělá inteligence. Jak ale kontruje například vědecký novinář Pavel Kasík, v takové fázi ještě vývoj AI není, a adí se učit programovat právě nyní.
Mimochodem, Matouš Hrdina, editor technologického newsletteru Pod čarou, zmiňuje i zaniklý, avšak podstatný detail v prohlášení Jensena Huanga o zbytečnosti programátorů: „programátoři budou pochopitelně potřeba neustále, ale čím víc lidí bude spoléhat na pomoc AI asistentů, tím víc poroste koncentrace moci v rukou hrstky znalců chápajících skutečnou podstatu věci.“
Kdo (ne)přijde o práci?
Nová pracovní místa však vznikají neustále, a dokazují to i výsledky světového reportu. Jde hlavně o pozice spojené s technologiemi, digitalizací a udržitelností. Konkrétně na první příčce se jedná o specialisty na umělou inteligenci a strojové učení. Druhou příčku obsadili experti na udržitelnost a třetí místo ve výsledcích reportu patří analytikům ‚business intelligence‘, kteří zpracovávají data potřebná pro rozhodování firem.
Povolání s nejrychleji rostoucí poptávkou
- Specialisti na AI a strojové učení
- Experti na udržitelnost
- Analytici obchodní inteligence
- Analytici informační bezpečnosti
- Inženýři finančních technologií
Povolání s nejrychleji klesající poptávkou
- Bankovní pokladníci a podobná
- Úředníci poštovních služeb
- Úředníci na přepážkách
- Pracovníci pro zadávání dat
- Administrativní pracovníci
S ohledem na Evropu zpráva zmiňuje, že mezi nejpotřebnější povolání (ještě před dvěma lety) patřili ošetřovatelé, vývojáři softwaru, systémoví analytici a mnoho řemeslných zaměstnání od zedníků přes instalatéry až po svářeče a potrubáře. Neopomíjí ani učitele odborného vzdělávání, speciální a vysokoškolské pedagogy.
Na druhé straně stojí povolání, kterým hrozí automatizace — pracovníci v bankách a na poště, pokladní za kasou, prodavači lístků a jiní úředníci.
Mnoho změn proběhne na úrovni soukromých firem, státu a školství. Něco však lze ovlivnit i z úrovně jednotlivce. Zpráva Světového ekonomického fóra totiž zmiňuje nejdůležitější dovednosti. Na popředí jsou analytické myšlení, kreativita a technologická gramotnost.
Deset dovedností budoucnosti
- 1. Kreativní myšlení
- 2. Analytické myšlení
- 3. Technologická gramotnost
- 4. Zvídavost a celoživotní učení
- 5. Odolnost a flexibilita
- 6. Systémové myšlení
- 7. AI a velká data
- 8. Motivace a sebeuvědomění
- 9. Řízení talentů
- 10. Orientace na službu a zákazníka
Číst, psát, drilovat
Ze zmíněných trendů vyplývají dvě možnosti. Jednotlivci se naučí pracovat rukama v tradičním slova smyslu a stanou se řemeslníky, nebo se naučí pracovat s digitálními technologiemi, a tématu se blíže věnuje i jedna z epizod podcastu Sféry. Velká neznámá stojí kupříkladu před obory, kde se pečuje o druhé — psychoterapeuti, asistenti, sociální služby, medicína. Budou lidé vyžadovat lidský zájem o jejich pocity, nebo si postačí s předstíraným zájmem stroje? Ostatně předstírat zájem mohou z povahy daných oborů i samotní lidé. To ale ukáže čas.
Internetová fóra, sociální sítě, jako je Reddit, i YouTube jsou však plná vzdělávacích videí, návodů a tipů, jak například používat konkrétní nástroje umělé inteligence.
Zbylé dva pojmy — kreativní a analytické myšlení — stojí v případě většiny lidí proti sobě. Zatímco analytici se dokáží rozhodovat na základě dat a různé problémy logicky rozebrat na součástky, kreativci jsou schopni porušovat normy a často se rozhodují na základě přirozené intuice.
O kreativitě a umělé inteligenci pojednávala i první debata AI horizontů. Ředitelka Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání Katarína Kalivodová tehdy kreativitu definovala jako jednoduché schopnosti lidského mozku či podvědomí: „Konkrétně představivost, spolupráci, vytrvalost, disciplinovanost a zvídavost.“
A přestože většina lidí inklinuje pouze k jedné dovednosti, najdou se i lidé s talentem pro osvojení kreativity i analytického myšlení. Obojí lze trénovat čtením a psaním, nicméně bez tvrdého drilu a odhodlání půjde těžko dosáhnout příznivých výsledků. Protože jak mi nedávno řekl Josef Šlerka, vysokoškolský pedagog a zároveň analytik a kreativec v jedné osobě, „pokud nic nezkoušíte a neselháváte, nikdy kreativní nebudete.“
AI dětem, z.s.
IČ: 17914582
Datovka: 4czjq6u
Číslo účtu: 2002446742/2010
Poptáváte vzdělávací akci či spolupráci?
Ozvěte se Kláře na: klara@aidetem.cz
Další kontakty naleznete v sekci Lidé.