Kultura školy — neviditelné srdce naší instituce

Autor textu: Mgr. Vítek Jezbera na základě materiálu NF Eduzměna „Karta Kultura školy“

Kultura školy se dá přirovnat k neviditelnému srdci naší instituce. Není to jen vzhled školy, webu, to, co visí na nástěnce nebo je napsáno v povinných dokumentech. Je to to, co cítíme, když ráno vejdeme do areálu školy. Je to atmosféra, která nás obklopuje. Zahrnuje to, jak spolu komunikujeme, jak si navzájem pomáháme, a jak řešíme konflikty. Je to soubor sdílených hodnot, přesvědčení a zvyklostí, které utvářejí naše každodenní chování.

Proč je pro nás důležité se o ní bavit?

Propojení a soudržnost: Dobrá školní kultura posiluje pocit sounáležitosti. Vzájemný respekt a podpora překonávají jazykové, kulturní a sociální bariéry.

Prospěch pro studenty: Studenti jsou na atmosféru ve škole velmi citliví. Když cítí, že učitelé pracují společně a navzájem si věří, promítá se to do jejich motivace a výsledků. Kultura školy je proto jedním z nejdůležitějších faktorů pro úspěšné učení.

Osobní růst: Škola je pro žáky i učitele místem, kde se nejen učíme, ale také rosteme. Když je kultura otevřená, podporující a bezpečná, dává nám to svobodu zkoušet nové věci, sdílet nápady a učit se z chyb, aniž bychom se báli selhání.

Teoretické východisko: Šest dimenzí kultury školy

Pro naše účely budeme vycházet z pojetí autorů Terrence Deala a Kenta Petersona (2009), kteří ve své knize The Shaping School Culture Fieldbook navrhují pět dimenzí, z nichž kultura školy sestává. Tyto dimenze jsou měřitelné a umožňují systematickou práci na kultivaci prostředí. Pro naše účely jsme jejich pojetí doplnili o dimenzi „Škola jako učící se organizace“.

Proměna kultury školy — toxická vs. zvoucí kultura

Kultura školy neumí být neutrální. Má vždy tendenci být buďto zvoucí, příjemná a laskavá, která akceleruje to dobré a je místem, kam se těšíme. Nebo toxická, kterou Deal a Peterson charakterizují jako prostředí s nedostatkem vize, převládajícím pocitem neúspěchu a nepříjemnými vztahy, které vytváří pocit odpojenosti na všech úrovních.

Na kultuře školy je zajímavé, že ji lze jednak měřit — tedy hodnotit zvnějšku, kultivovat, posouvat zevnitř. Existuje celá řada dotazníkových i jiných nástrojů zaměřených právě na měření kultury školy. Tento fakt je důležitý, protože se nejedná jen o jakousi celkovou atmosféru, ale o parametry, které lze uchopit, popsat a proměňovat. Např. Česká školní inspekce ve svém popisu kvalitní školy vychází právě i z mapování kulturních aspektů daného prostředí.

Klíčem k úspěšné kultivaci je systémová práce a neustálý dialog. Při proměňování kultury školy je klíčové nejprve si uvědomit, které parametry společného soužití ve škole nejsou uspokojivé, reflektovat je, a změnu začít organizovat systematicky a v dialogu s ostatními tak, aby se mohli se změnou a společným směřováním ztotožnit. To je totiž klíčové proto, aby změna byla dlouhodobě udržitelná.

Závěrem

Máme nyní jedinečnou příležitost zamyslet se nad tím, kde jsme jako škola teď a kde chceme být. Není to práce jednoho člověka, ale sdílená odpovědnost každého z nás. Nejsme pasivními příjemci, ale aktivními tvůrci. Každý náš malý krok — každá vlídná poznámka, každá nabídnutá pomocná ruka — přispívá k tomu, jaké srdce naše škola má. Pojďme do toho!