Obecný úvod do umělé inteligence
K čemu nám umělá inteligence slouží
Autoři textu: Bertík Ullrich, Vojtěch Cahlík, odborný garant: Pavel Kordík
V moderní internetem propojené společnosti nachází umělá inteligence svá uplatnění na mnoha místech. S AI a jejími rozhodnutími a tvorbou se dnes potkáme v práci, na nákupech i ve volném čase. Jaké úkoly dnes AI plní? Je na ni spoleh? A nahradí stroje v blízké budoucnosti člověka?
Kde AI používáme každý den
- Generuje obsah: vytváří texty, obrázky, zvuk, video, kód i 3D objekty.
- Doporučuje články, videa či hudbu ve vyhledávačích, sociálních sítích a streamovacích službách.
- Plánuje nejrychlejší trasu v navigacích a průběžně reaguje na dopravní situaci.
- Překládá mezi jazyky, včetně okamžitého přepisu mluvené řeči.
- Předpovídá počasí a extrémní jevy.
- Ovládá chytrou domácnost a pomáhá hlasovými asistenty v běžných úkolech.
- Třídí a filtruje e-maily, rozpoznává spam i nevyžádané reklamní zprávy.
- Dokončuje a opravuje text během psaní, navrhuje gramatické i stylistické úpravy.
- Odhaluje podvodné transakce a pomáhá s finančním plánováním.
- Personalizuje nabídku produktů, cenu i zákaznický zážitek v on-line obchodech.
- Sleduje zdraví a sportovní výkon prostřednictvím nositelných zařízení a analyzuje data v reálném čase.
- Chrání sítě a zařízení před kyberútoky díky rychlé detekci anomálií.
- Řídí autonomní či poloautonomní vozidla a asistenční systémy řidiče.
- Poskytuje adaptivní výuku a individuální doučování.
- Generuje dynamické herní světy, inteligentní protivníky a realistické dabingy.
- Zajišťuje automatizovanou zákaznickou podporu dostupnou 24/7.
- Optimalizuje spotřebu energie a plánuje údržbu zařízení v domácnostech i průmyslu.
- Urychluje vědecký výzkum, například při objevování nových léčiv či materiálů.
- A mnoho dalšího!
Porozumění jazykům
Obor, ve kterém postupuje AI v posledních letech mílovými kroky, je takzvané Zpracování přirozeného jazyka (anglicky Natural Language Processing, zkráceně NLP) — počítač plní úkoly, pro které je zdánlivě potřeba porozumět významu slov a vět, např. v českém nebo anglickém jazyce.
Moderním přístupem k této problematice je učení tzv. velkých jazykových modelů, při kterém se AI snaží pochytit významové a syntaktické vlastnosti slov ve větách opakovaným „čtením“ velkého objemu člověkem psaných textů. Více o velkých jazykových modelech v našem slovníčku pojmů.
S nasazením jazykových modelů vyspěly během posledních několika let chatboti generující a analyzující texty a internetové překladače k přesnému a jazykově plynulému překladu mezi desítkami jazyků.
Rozumí tedy dnešní počítače jazykům lidí? Na tuto otázku odpovězme slovy Ondřeje Bojara z MFF UK (zdroj): “Člověka bude možné brzy ošálit: nepozná, že robot nerozumí tomu, co dělá, protože to bude dělat velmi dobře.”
Vedle nástrojů pro porozumění textu dospívají také technologie pro automatické rozpoznání a syntézu řeči. Těch hojně využívají tzv. hlasoví asistenti. Mikrofon např. chytrého telefonu zaznamená zvuk (jako vlnu lidského hlasu a šum), ten AI nejprve převede na text, který se pak snaží „přeložit“ na systémový povel, jehož výsledek vypíše jako text nebo přečte syntetickým hlasem.
Těmito hlasovými povely může uživatel klást otázky, zadávat cíl navigace, objednávat jídlo nebo třeba ovládat chytrou domácnost. Zatímco do Česka tento trend teprve přichází, ve Spojených státech využívá hlasové asistenty, jako je Siri, Google Assistant nebo Amazon Alexa, více než polovina dospělých.
Rozpoznávání obrazu — zrak AI
Vedle textových a zvukových dat si dnešní AI poradí i s obrazem z všudypřítomných digitálních kamer. V úlohách, jako je rozpoznávání obličejů, nacházení a určování objektů v obrázcích, dnes umělá inteligence běžně dosahuje menší chybovosti než lidé. Počítačovým viděním se dnes můžete přihlásit do mobilu ukázáním svého obličeje (Face ID), měřit vzdálenosti a hledat informace o objektech, které ani neumíte pojmenovat (Google Lens), nebo si AI můžete vzít třeba na houby.
Díky přesnému rozpoznávání dopravních značek, jízdních pruhů a překážek na cestě je na vzestupu také technologie samořiditelných aut, která již první státy pustily na své silnice.
Generování syntetického obsahu
Generativní modely dovolují komukoliv snadno generovat obrazy, audio, video, kód nebo 3D objekty na základě textových vstupů, kterým se říká prompty (výzva, podnět). Z uživatelského hlediska to funguje velmi jednoduše — textově popíšeme naši představu a AI z ní vytvoří obraz.
Digitální šmírování
Kontroverzní vyspělou technologií v tomto oboru je bezpečnostní nasazení sledovacích kamer a rozpoznávání obličejů. Ty se pomalu dostávají do provozu některých velkých firem (zdroj) i celých států (zdroj). Diskutovaným problémem je zásah do soukromí, ale i náchylnost systémů k předsudkům na základě např. rasové příslušnosti (viz kapitola Proč umělá inteligence diskriminuje).
V evropských podmínkách použití sledovacích technologií na veřejných prostranstvích zakazuje AI Akt (zdroj), ale ve státech, jako je Čína, se setkává s vřelejším přijetím, a to dokonce i ze strany obyvatel (zdroj). I zde však vyhrál v roce 2020 profesor Guo Bing první soud o neoprávněném použití rozpoznání obličeje zoologickou zahradou v Chang-čou (zdroj).
Budoucnost AI
Umělá inteligence si tedy dnes poradí s výrobními úlohami, s lidskou řečí, rozpoznáním obrazu a nepřeberným množstvím dalších problematik. Vždy má určitou chybovost, ale v mnoha úkolech konzistentně překonává lidské řešitele. Co se tedy dá od umělé inteligence a jejího prorůstání do společnosti očekávat do budoucna?
Obecná umělá inteligence?
Všechna řešení představená výše jsou šitá na míru svému konkrétnímu zadání a nelze je bez modifikace člověkem použít na jiné úlohy. Někteří výzkumníci, mezi nimi například český vědec Tomáš Mikolov, se tedy zaměřují na nalezení obecné umělé inteligence, tedy skutečného myslícího stroje schopného samostatného evolučního vývoje. Nutno říct, že na rozdíl od specializovaných nástrojů představených výše je tento výzkum v rané fázi a zkoumá např. formy vzniku složitějších struktur z jednodušších pomocí algoritmů využívajících evoluční principy.
Dopad na společnost
Předně je třeba říci, že budoucnost s jistotou předpovídat neumíme, a stejně jako metody AI zde můžeme jen odhadovat na základě dat, která již máme. Inovace, které již probíhají, mají ale potenciál proměnit společnost zásadnějším způsobem než průmyslová revoluce. Mnoho pracovních pozic zanikne vlivem automatizace, spousta nových ale také vznikne (viz kapitola Vzdělávání a proměna pracovního trhu). Klíčové bude vzdělávání s důrazem na využití a rizika nových technologií a schopnost adaptace.