Cyklus debat AI horizonty
AI a náboženství
Umělá inteligence a další technologie za poslední dekády nenávratně proměnily svět. Co ale znamená jejich rozmach pro náboženství a kulturu? Jak se tomu staví náboženští lídři a jak AI proměňuje každodenní život věřících? Potřebujeme s neustále se zvyšujícími schopnostmi inteligentních systémů redefinovat pojem lidství?
O debatě
Debata proběhla 17. 6. 2024
Moderoval ji Ondřej Hrách z Aignos
Odkaz na Facebookovou událost
Autorem článku je žurnalista Jiří Labanc
Hosté
Petr Vizina (* 1967 Praha) je český novinář a hudebník. Působil jako vedoucí kulturní redakce zpravodajství České televize. Byl členem redakcí Lidových a Hospodářských novin, psal do Respektu, Reflexu či AD Magazínu, působí i v Českém rozhlase. Pro Českou televizi připravoval pořad Musicblok, moderoval pořad Před půlnocí či literární pořad U zavěšené knihy. Od roku 2023 je šéfredaktorem časopisu Qartal, který vydává Galerie Hlavního města Prahy.
Studia Katolické teologické fakulty UK v oboru teologie dokončil prací o současné české literatuře a fundamentální teologii. Studia aplikované etiky dokončil prací na téma etiky dialogu v díle nizozemského autora Michela Fabera. Je držitelem ceny Josefa Dobrovského. Na KTF UK obhájil rigorózní práci na téma digitální strukturální proměny veřejnosti.
Záznam z debaty
AI horizonty: tvoříme si vlastního Boha?
Teologové i samotný papež František AI titulují pojmem mysterium ad tremendum, který nás fascinuje a zároveň budí obavy. Aby však umělá inteligence nabyla vědomí, musí umět smysluplně mlčet, zaznívá během čtvrté debaty AI horizontů na téma AI a náboženství. Víra podle účastníků diskuze vybízí ke zpomalení, na které se v moderní době plné technologií ke zvýšení efektivity práce zapomíná, a vybízejí k pokládání složitějších existenciálních otázek.
Zatímco dříve se lidé mohli o umělé inteligenci dozvědět ze specializovaných periodik či z konferencí o počítačové vědě, dnes se diskuze podle teologa Františka Štěcha přesunula i do běžných životů. „Pro lidi je AI mystériem, tajemstvím, o kterém říkají, že je lepší než my. Jsou to lidé, kteří třeba nerozumí principům, jak tato technologie funguje, nicméně vidí některé manifestace.“
Štěch dodává, že i v náboženství se mluví o tajemství, které je navíc součástí každého vyznání. „Mystérium je tremendum et fascinans. To znamená, že nás na jednu stranu fascinuje, nemůžeme od něj odtrhnout oči, na druhou stranu se ho trochu bojíme.“ Zpětnou vazbu v tomto smyslu dostával i v rámci programu Člověk, duše a umělá inteligence, kde Štěch spolu s dalšími kolegy zkoumal, jak teologicky interpretovat vše současné – tedy i AI. „Naše obavy vůči umělé inteligenci jsou různé. Ať už jde o budoucnost, ztrátu práce nebo že jsme vytvořili něco, co nás časem nahradí.“
Petr Vizina, novinář a absolvent teologie na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, připomíná nedávný summit G7. Během něj papež František zmíněným latinským obratem tituloval umělou inteligenci. „Nevěřím, že to jen tak vytáhl z kapsy. Promyšlená úvodní věta říká, že je zde něco, co v nás může vzbuzovat úzkost, ale také jde o otevřené okno, které máme promýšlet a obsadit. A změna, kterou nyní prostřednictvím digitálního prostoru zažíváme, bude rychlejší a znatelnější,“ myslí si Vizina.
Papež František svým vyjádřením vyzdvihoval AI v pozitivním světle, upozornil ale též na nebezpečí. „Hlavní obava je v oblasti válečného průmyslu, něco jako zneužitelná atomová energie, pokud se dostane do rukou někoho bez etických zábran,“ říká Pavel Pola, kněz a člen Řádu bosých karmelitánů. Další obava podle něj spočívá v nahrazení rozhodování. „Pro papeže coby jezuitu je rozhodování klíčovým tématem.“
Pavel Pola též zmiňuje svou fascinaci turingovým testem. „Jaká je otázka, kterou musím položit, abych poznal, že jde o stroj a nikoliv o člověka? Celý problém nasvěcuje naše sebepochopení, co je naší jedinečností a lidskostí, kterou stroj nemůže nahradit. A zrovna lidskou blízkost podle mě stroj nahradit nedokáže.“
V podcastové sérii serveru WIRED Beyond AI se jedna z epizod věnovala budoucnosti práce. Odborník na technologickou transformaci a autor světového bestselleru Exponential Organizations Yuri van Geest v podcastu nastiňuje svůj pohled na to, jak AI různá zaměstnání ovlivní. „Všechnu rutinní práci automatizuje umělá inteligence. Věřím ale, že se díky tomu objeví i nová pracovní místa. Nikoliv však na kognitivní úrovni,“ tvrdí a dodává, že ceněná podle něj bude emoční a duševní inteligence. „Péči a dotek AI technologie nebudou schopny napodobovat se stejnou autenticitou. Pomalu se tedy posuneme od ekonomiky rukou k ekonomice srdcí, mozků a duševna,“ míní Yuri van Geest.
František Štěch během diskuze zmiňuje takzvané smysluplné mlčení. „V běžné konverzaci mluvíme, ale někdy dojdeme k hranici, za kterou už není co říct, a tak můžeme smysluplně mlčet. To jsem doposud s žádnou generativní umělou inteligencí nedokázal. Až se tak jednou stane, teprve pak podepíšu, že stroj získal vědomí,“ tvrdí.
Nemá to duši
Petr Vizina připomíná, čím se teologie zabývá. „Zkoumá, co je to osoba a osobní ručení. A pořád docházíme k závěru, že budoucí svět bude světem osobního ručení. V procesování informací jsme oproti AI naprosto marní, jde ale v životě o procesování informací?“ ptá se Vizina. Pavel Pola navazuje, že při kázání mají lidé rádi i lidskou nedokonalost.
Zkraje minulého roku nechal František Štěch vygenerovat kázání pomocí nástroje ChatGPT. „Krátký text pro evangelickou bohoslužbu byl relativně správný. Posluchači jej sice ocenili, nicméně podotkli, že nemá duši. Té samé reakce jsem se ale dočkal i o rok později s novější verzí ChatGPT,“ vzpomíná a připomíná stejnou reakci herců, když měli nacvičit divadelní hru, kterou napsala umělá inteligence. „Po desáté repríze si to už herci přestali myslet. Říkali, že za tou hrou něco je. Kdo teda vnesl duši do divadelní hry – herci, nebo AI?“
První bohoslužbu vygenerovanou umělou inteligencí si v minulém roce připsalo německé Bavorsko. Evangelické kázání navštívily stovky lidí, spousta z nich se však odmítla modlit otčenáše.
Umělá inteligence může náboženství ovlivnit i novými možnostmi, jak kázání pořádat. Například projekt VR MMO Church umožňuje si na míru vytvořit virtuální realitu a otevřít si v ní svůj kostel. Na první pohled úsměvné prostředí však umožňuje zúčastnit se bohoslužeb třeba hendikepovaným osobám, které by se jinak do kostela neměly šanci dostat. „Debata o plnohodnotně zprostředkovaném prožitku se vede i v souvislosti s televizí a dalšími médii. Za sebe v této možnosti cítím pocit samoty. Technologie za mě osobní prožitek těžko nahradí,“ říká Pavel Pola.
František Štěch před časem pro AI dětem připravil materiál Umělá inteligence a desatero přikázání, kde zkoumá, zda a jak tyto dva pojmy mezi sebou korelují. „AI nyní žijeme velice rychle, inovace přicházejí každým týdnem. Obracet pozornost bychom však měli i k pomalejším otázkám – kým je člověk tváří v tvář této technologii? Co s námi udělá? Zničí nás, nebo nám pomůže? AI je nyní v centru pozornosti vatikánských institucí, ostatně už v roce 2019 uspořádaly konferenci, jejímž výsledkem bylo memorandum mezi firmami IBM, Microsoft a samotným Vatikánem. Technologičtí giganti se v něm zavázali vyvíjet své produkty dle etických standardů.“
Pokud umělou inteligenci považujeme v různých ohledech za silný nástroj, podle Štěcha bychom o ni měli náležitě pečovat a eticky ji rozvíjet.
Bůh je mrtev, ať žije AI?
„Technologie se dle mého nemá zbožštit, má se polidšťovat,“ odpovídá Petr Vizina na otázku, zdali si tvoříme vlastního Boha. „Dotaz je zrádný, museli bychom si nejprve říct, co je to Bůh.“
Věčným tématem minimálně židokřesťanské tradice je podle Pavla Poly boj a vymezení se proti modloslužbě. „A modloslužba není nic jiného, než že si vytvořím svého Boha. Je to pokušení, které je zde dlouho jako lidstvo samo. Otázka, jestli si tvoříme vlastního boha, je velkou výzvou pro světová náboženství. Jak udržet pohled upřený do neznáma, když pro nás Bůh je a musí zůstat někým neuchopitelným a neznámým, protože jinak by to nebyl Bůh? V momentě, kdy bychom si jej vytvořili, přestane být zajímavým. Ovšem jak jsem řekl, je to pokušení, neboť člověk si připadá, jako by měl vše pod kontrolou a mohl svého Boha bezpečně ovládat. Tak to ale není.“
Náboženství podle člena Řádu bosých karmelitánů vyzývají ke zpomalení. „Sedmý den není jen odpočinkem, ale i dnem, kdy se člověk zastaví a přemýšlí, proč je tady,“ míní Pola. „Nejde o to, abychom dalších šest dní byli co nejvýkonnější, ale abychom si pokládali důležité otázky. To je podstatné v této paradoxní době, kdy máme k dispozici spoustu technologií, ale zároveň se velmi stresujeme. Ale zvládneme to, jen nesmíme přestat myslet na druhé.“ František Štěch souhlasí a doplňuje, že zpomalení je to nejdůležitější, co nám náboženství může dát.
Podle Petra Viziny je otázka vypořádání se s umělou inteligencí možností vytvořit svět, kde se nebudeme posuzovat jako neúnavné a vševědoucí technologie. „Možná jde o výzvu vytvořit svět, ve kterém se pomocí instrumentu AI bude žít více lidsky,“ uzavírá.
AI dětem, z.s.
IČ: 17914582
Datovka: 4czjq6u
Číslo účtu: 2002446742/2010
Poptáváte vzdělávací akci či spolupráci?
Ozvěte se Kláře na: klara@aidetem.cz
Další kontakty naleznete v sekci Lidé.