Incel
Zkratka z anglického involuntary celibate (nedobrovolný celibát). Označuje (téměř výhradně) muže, kteří touží po partnerském nebo sexuálním vztahu, ale dlouhodobě se jim ho nedaří navázat, a tuto skutečnost vnímají jako zásadní křivdu a součást vlastní identity.
Termín se zformoval na začátku 21. století na online fórech a postupně se z neutrálního označení proměnil v ideologii s vlastním jazykem, mytologií a v krajních případech i s násilnými projevy. Paradoxem je, že pojem incel původně vznikl jako inkluzivní projekt. V roce 1997 ho vytvořila kanadská studentka známá jako Alana pro online komunitu osamělých lidí všech genderů. Subkultura byla později přebrána mužskou částí internetu a transformována do dnešní podoby. Alana se od ní veřejně distancovala.
Ideologie incel komunit stojí na několika opakujících se tezích:
- Determinismus vzhledu: sexuální a partnerský úspěch je předurčen geneticky („looksmatter"), především výškou, linií čelisti, tvarem lebky a etnicitou; práce na sobě.
- 80/20 pravidlo (pseudo-Paretova teze): tvrzení, že 80 % žen randí s 20 % nejatraktivnějších mužů; nepodložené, ale ve scéně přijímané jako fakt.
- Hierarchie mužů: „Chad" (geneticky vítězný alfa muž), „normie" (průměrný), „incel" (geneticky odsouzený); ženy jsou označovány hanlivě jako „Stacys" a „femoids/foids".
- „Black pill": nejtemnější filozofická poloha scény: víra, že situace je nezměnitelná, vede k fatalismu, depresi a nihilismu.
- Misogynie: obviňování žen jako celku z vlastní situace; v tvrdém jádru scény se objevuje dehumanizující jazyk a fantazie o pomstě.
Spojení s násilím
Část incel komunity oslavuje útočníky, kteří spáchali masová násilná napadení s deklarovanou misogynní motivací. Nejznámější je Elliot Rodger (Isla Vista, 2014, 6 obětí), jehož manifest se v komunitě cituje jako kanonický text. Následovaly další útoky v Torontu (2018, Alek Minassian), Plymouthu (2021) a jinde. Southern Poverty Law Center a několik evropských bezpečnostních služeb zařadily části incel scény mezi sledované extremistické proudy. Násilní pachatelé jsou ovšem malou menšinou. Většina incels jsou izolovaní muži, kteří hledají vysvětlení vlastního utrpení.
Specifický slovník incel scény je sám o sobě indikátorem zasažení: cope, mog, mogger, ricecel, currycel, JBW (Just Be White), JBC (Just Be Chad), heightpill, framepill, NEET, foid, Stacy, Chad…
Incels nejsou mediální senzace ani okrajový jev – jde o projev širší krize mužské identity u dospívajících chlapců, která má kořeny ve skutečné osamělosti, absenci mužských vzorů, zhoršeném duševním zdraví adolescentů a vlivu algoritmů na sociálních sítích.