Internet
Celosvětová síť propojující miliardy zařízení – soukromých, veřejných, akademických, obchodních i vládních – pomocí kabelů (optických, metalických) nebo bezdrátově (Wi-Fi, mobilní sítě, satelity). Umožňuje přenos dat mezi počítači a dalšími zařízeními po celém světě, a tím komunikaci, sdílení informací i přístup k obsahu a službám.
Jak internet zjednodušeně funguje:
- Každé zařízení připojené k internetu má svou IP adresu – jedinečný číselný identifikátor (např. 195.113.0.6)
- Data se přenášejí v podobě paketů – malých balíčků, které se rozdělí na straně odesílatele a na cílové straně se znovu složí
- Pakety putují přes řadu routerů (směrovačů), které je předávají dál nejvhodnější cestou
- Protokoly (zejména TCP/IP) určují společná pravidla, díky kterým si zařízení různých výrobců rozumějí
Stručná historie: Internet vznikl z vojenské sítě ARPANET (1969) v USA. Klíčovým momentem bylo vytvoření World Wide Webu (1989, Tim Berners-Lee v CERN) – systému provázaných webových stránek dostupných přes prohlížeč. Web ovšem není totéž co internet: internet je infrastruktura, web je jednou z mnoha služeb, které na ní běží. Dalšími službami jsou e-mail, instant messaging, streamování, online hry, cloudové aplikace, sociální sítě nebo komunikace internetu věcí (IoT).
Vývoj uživatelské zkušenosti prošel několika etapami (viz Vývoj internetu z pohledu uživatele):
- Web 1.0 – statické stránky, pasivní příjem obsahu (90. léta)
- Web 2.0 – sociální sítě, uživatelský obsah, interaktivita (od roku 2004)
- Web 3.0 – decentralizace, sémantický web, propojení s internetem věcí, generativní AI
Internet jako prostředí pro AI: Současné systémy umělé inteligence by bez internetu nemohly existovat. Obrovské množství textů, obrázků a videí dostupných online slouží jako tréninková data pro jazykové i obrazové modely. Současně AI proměňuje samotnou podobu internetu – část obsahu už dnes negenerují lidé, ale stroje (AI slop, syntetická média), a tradiční vyhledávání je doplňováno odpověďmi chatbotů.