Obecný úvod do umělé inteligence — kapitola 10

Umělá inteligence a náboženství

Obrázek v hlavičce byl vygenerován umělou inteligencí programem Midjourney. Prompt: God, human and AI

Umělá inteligence dnes proniká prakticky do všech oblastí lidského života. Počet činností a rozhodnutí, které za člověka vykonávají stroje, neustále roste. Není tedy divu, že téma umělé inteligence rezonuje i v kontextu světových náboženství.

Technologický pokrok se dotýká všech lidí na naší planetě a náboženská víra je často jedním z určujících faktorů, jak lidé k novým technologiím (včetně AI) přistupují a jak je interpretují. Každé náboženství je totiž těsně spjato s lidskou společností a kulturou. Mnohé základní náboženské představy o fungování světa, o místě člověka v něm, ale i o tom, co je dobré a co špatné, tvoří kořeny konkrétních společensko-kulturních tradic. Do jisté míry je také ovlivňují i v případě, že se daná kultura (podobně jako ta česká) vyvine do své převážně sekulární (nenáboženské) podoby. Vánoce i Velikonoce jsou například stále stěžejní svátky roku, i přestože je většina společnosti nábožensky neprožívá.

„(…) Pozoruhodný pokrok ve vývoji nových technologií, zejména v oblasti umělé inteligence, má stále významnější dopady na všechny oblasti lidské činnosti." papež František (zdroj)

Kultura, technologie a náboženství

Náboženské kořeny jednotlivých kultur mají vliv (byť často jen nevědomý) na to, jaké technologie vytváříme, i na to, jak jim rozumíme. Rozdílnost kultur je dána různými pohledy na to, co je přirozené a umělé, jaký vztah je mezi duší, myslí a tělem či představami o smrti, posmrtném životě, nesmrtelnosti duše atd.

Americký religionista Robert Geraci vnímá právě v kulturní rozmanitosti ovlivněné náboženstvím základ odlišného přístupu k propojování výzkumu v oblasti umělé inteligence a robotiky v USA a Japonsku.

Zatímco ve Spojených státech se pod vlivem křesťanských představ o hříšném těle a spáse duší výzkumníci historicky soustředili především na vývoj umělé inteligence ve formě počítačových programů, v asijském kontextu tomu bylo jinak. Buddhistický a šintoistický důraz na duchovní dimenzi veškeré existence, společenskou soudržnost a harmonii zahrnuje i lidmi vytvořené technologie, a proto v prostředí formovaném těmito náboženskými tradicemi nacházíme podstatně větší sympatie k robotice nežli na Západě. V Japonsku můžeme zaznamenat až jakousi glorifikaci humanoidních robotů. (zdroj) První humanoidní robot Wabot-1 byl ostatně zkonstruován v roce 1970 právě tam.

Humanoidní roboti WABOT-1 a WABOT-2 (zdroj)

Umělá inteligence, roboti a náboženství

V posledních letech se pomalu rozvíjí debata o využití umělé inteligence na poli světových náboženství. Dobrým příkladem je dokument BBC z roku 2021, který si klade otázku, zda mohou roboti využívající umělou inteligenci změnit světová náboženství (video je v angličtině):

Krátkou reflexi videa v češtině přináší náboženský informační servis religionistického časopisu Dingir (zdroj)

Zároveň přináší přehled robotů vytvořených pro náboženské účely, kteří v jistém ohledu prorocky otevírají otázky souvztažnosti náboženství a umělé inteligence. Pojďme si některé z nich stručně představit i zde.

BlessU-2

Začněme v Německu, kde byl v roce 2017 vyroben a naprogramován robot BlessU-2, který žehná věřícím v pěti jazycích. Jeho posláním bylo otevřít diskusi o budoucnosti církve a potenciálu umělé inteligence v kontextu evangelického křesťanství. BlessU-2 jako interaktivní exponát výstavy k pětistému výročí reformace požehnal v průběhu třech měsíců celkem asi deseti tisícům návštěvníků. Téměř dva tisíce z nich zanechalo tvůrcům zpětnou vazbu. Reakce byly rozmanité, od těch vyloženě pozitivních až po velmi odmítavé. Nicméně zhruba polovina hodnotících (51%) pak vnímala exponát pozitivně, 29% neutrálně a jen 20% reakcí bylo negativních. Nejčastější záporné reakce zmiňovaly absenci lidskosti, neosobnost, strach, že by mohl robot nahradit duchovního, i palčivou otázku, zda takové využití technologie v náboženství už není rouhání. Naproti tomu pozitivní ohlasy hovořily především o potenciálu oslovit mladé, možnostech rozšířit službu církve o nové aspekty, pomoci pro duchovní (například s psaním promluv a kázání) či o potřebě diskuse o vztahu náboženství k novým technologiím. (zdroj)

SanTO

Prototyp robota SanTO (zdroj)

Již několik let vyvíjí výzkumník z Waseda University v Tokiu Gabriele Trovato se svými spolupracovníky robota SanTO. Jeho design připomíná sošku římskokatolického světce, kterou si katoličtí křesťané (zejména v Polsku či Středomoří) vybavují své byty. Tyto sošky často slouží jako pomůcka k domácímu rozjímání nebo osobní modlitbě. Podobný účel má také SanTO. Umí odříkávat modlitby, citovat pasáže z Bible či příběhů svatých a dokáže základním způsobem konverzovat o tématech spojených s křesťanskou vírou. Proto má potenciál stát se jakýmsi duchovním společníkem římských katolíků. Jestli bude takto přijat, bude záležet podle jeho tvůrců především na zdokonalování jeho vzhledu a kvalitě obsahu, který bude schopen nabídnout. Za tím účelem spolupracuje Trovatův tým také s teology i duchovními a již v roce 2018 byl schopen publikovat první vodítka pro navrhování sociálních robotů využitelných v kontextu náboženství. (zdroj)

Pepper

Společnost SoftBank Robotics nabízí na komerční bázi víceúčelového, humanoidního robota s názvem Pepper. Japonská společnost Nissei Eco jej v roce 2017 naprogramovala k provádění buddhistických pohřebních obřadů a oficiálně jej představila na tokijském veletrhu pohřebního průmyslu ENDEX 2017. Pepper může být oblečen jako mnich, umí recitovat posvátné texty a provádět obřadní pohyby, průběh pohřbu může také živě vysílat na internet, aby jej mohli sledovat i ti, kdo se nemohou osobně zúčastnit. Nabízí tak levnější variantu pohřbu, který díky absenci lidského duchovního přijde jen na pětinu nákladů. Má tak značný komerční potenciál, neboť v současném populačně stárnoucím Japonsku jsou ve velkých městech pohřby drahé a na venkově zase často chybí mnich, který by pohřební obřad provedl. Přesto se ale zdá, že možnost pohřbu vykonaného robotem nevzbudila ve společnosti takový ohlas, jaký by si jeho autoři asi bývali přáli. Rozhodně však vyvolala debatu o tom, zda může robot vykonávat náboženské rituály. V každém případě Pepper představuje další příklad toho, jakým způsobem může být umělá inteligence ve spolupráci s robotikou v budoucnu využívána v kontextu náboženství.

Mindar

Výzkumníci z univerzity v Ósace ve spolupráci s mnichy z kláštera Kodaiji poblíž Kjóta vytvořili Mindar, robota stylizovaného do podoby ženského soucitného bódhisattvy Kuan-jin (Kannon). Jejím účelem je podle jejích tvůrců opět přiblížení buddhismu mladší generaci, ale také kontinuální akumulace náboženského vědění spojená s učením se buddhistické moudrosti. V tomto ohledu se Mindar může stát jakousi nesmrtelnou a neustále se vyvíjející studnicí mnišské moudrosti. Jako u všech zmiňovaných náboženských robotů, i v souvislosti s Mindar se můžeme ptát, zda je možné, aby „bezduchý“ stroj byl schopen lidem přiblížit náboženství. Umělá inteligence si poradí s celou řadou obtížných úkolů, je ale vhodným nástrojem pro komunikaci náboženských obsahů, tedy skutečností souvisejících nejen s rozumem, ale také s vírou, emocemi a citem?

Další roboti, programy a aplikace

Uvedený výčet duchovních robotů pochopitelně není vyčerpávající. Můžeme zmínit například robotického mnicha nazvaného Xian’er (XE), který se představil veřejnosti v buddhistickém chrámu poblíž Pekingu již v roce 2015, či žehnajícího mini robota QT vyvinutého lucemburskou společností LuxAI, která se věnuje tvorbě sociálních robotů podobně jako japonská SoftBank Robotics.

V Indii se vyrábí a prodává robotická ruka, aby prováděla zcela přesným a předepsaným způsobem každodenní rituál uctívání božstva (púdža).

Studentka a modelka Lior Cole, vycházející z prostředí amerického židovství, vytvořila interaktivní počítačový program Robo Rabi, jenž využívá model jazykové predikce GPT-3, v němž kreslený robot — rabín provází židovské uživatele jejich každodenním náboženským životem.

Mezi muslimy jsou pak aktuálně velice populární modlitební aplikace (např. Muslim PRO, Athan, Daily Muslim) pro mobilní telefony, které nejen že své uživatele upozorní, kdy přesně a jakým směrem se modlit, ale pomohou také každý měsíc pohlídat správnou výši povinné almužny (zakát) včetně toho, kolik již bylo dáno a kolik ještě zbývá darovat.

Českou stopu v této oblasti pak představuje tým vývojářů mobilní aplikace DIO. Jejich ambicí je přinést kostel do mobilů věřících. Pro úplnost zmiňme, že mobilní aplikace jsou populární také mezi křesťany (And Bible, Breviář, Kancionál, Misál, Růženec, Click to Pray, Izidoor a další).

Pokrok ano, ale opatrně

V návaznosti na uvedené ilustrativní příklady můžeme konstatovat, že světová náboženství v současnosti poměrně čile, přesto opatrně osahávají možnosti, které přinášejí nové technologie včetně umělé inteligence a robotiky. Snad by se dalo říci, že využití technologií k rozvoji náboženského života a zbožnosti je vnímáno veskrze pozitivně, i když množství otázek i kontroverzí, které to vzbuzuje, vede přirozeně k pochopitelné zdrženlivosti při jejich zavádění.

Náboženství a etika umělé inteligence

Umělá inteligence v kontextu náboženství nicméně nesouvisí jen s náboženskou praxí, jakkoliv je v této oblasti její přítomnost asi nejmarkantnější. Hlasy světových náboženství začínají stále častěji zaznívat i na poli etiky umělé inteligence. Jeden z nejsilnějších patří aktuálně římskokatolické církvi. Ta je iniciátorkou tzv. Římské výzvy k etice umělé inteligence z února 2020. Zmíněný dokument volá po etickém a zodpovědném přístupu k vývoji umělé inteligence, která má lidstvu sloužit, nikoliv nahrazovat jeho tvořivost.

V návaznosti na tzv. sociální nauku církve — soubor promyšlených názorů na fungování společnosti založený na principech lidské důstojnosti, sociální spravedlnosti a solidarity — jde římskokatolickému křesťanství především o prevenci centralizace moci v oblasti technologických gigantů, transparentní zodpovědnost tvůrců za činnost vykonávanou umělou inteligencí, předcházení sociálním nerovnostem způsobeným digitalizací (tzv. digital divide) a konečně o to, aby umělá inteligence vždy a za každých okolností sloužila míru mezi národy.

Důležité je, že katolická církev své nasazení v této oblasti nevnímá jen jako svou vlastní misi, ale zve všechna světová náboženství ke společnému dialogu o etice umělé inteligence.

Nejen etika

Poměrně rozsáhlé angažmá římskokatolické církve na poli nových technologií a umělé inteligence je doposud především etického rázu. To ale představuje jen jednu část potřebné reflexe. Neméně důležité je důkladně porozumět tomu, čím přesně umělá inteligence je, i tomu, jaké je její místo ve světě a jak ji interpretovat. Jinými slovy, nejde jen o reflexi způsobů jejího využívání, ale také o hlubší reflexi umělé inteligence jako takové, i toho, jak proměňuje životní prostředí člověka či jakou realitu vytváří.

Umělou inteligenci, ostatně jako každou jinou technologii, nelze hodnotit jen podle její užitečnosti vzhledem k nějakému konkrétnímu problému. Technologie musí být hodnocena komplexně, a tedy i mimo svůj vlastní rámec — mimo sféru technologie. Kritériem nesmí být jen technické parametry či potenciál zvýšit lidskou produktivitu, ale také to, jakým způsobem ovlivňuje lidskou svobodu a činnost ve světě. Ukazuje se totiž, že umělá inteligence má potenciál zpochybnit dosud (alespoň zdánlivě) zřejmé pravdy, jako je lidská kontrola nad vlastními výtvory, jasné rozlišení mezi tvůrcem a jeho dílem, i to, jak člověk vnímá sám sebe.

— Kdo je člověk tváří v tvář umělé inteligenci?
— Jak se proměňuje lidský život ve světě (spolu)vytvářeném umělou inteligencí?
— Jak se v tomto kontextu proměňuje lidská zkušenost světa (a ve světě)?

Více otázek než odpovědí

A náboženská mysl může tyto otázky posunout ještě dále: Jak přistoupit k otázce lidské jedinečnosti v případě, že umělá inteligence dosáhne lidské úrovně? A co když ji případně i překoná? Máme se tohoto scénáře obávat? Nebo to může být naopak nová příležitost znovu a lépe porozumět tomu, co (či kdo) je člověk? Mohl by inteligentní stroj uvěřit v Boha? Jak by mohla vypadat či jak vypadá online náboženská zkušenost? Celá řada světových náboženství považuje člověka za Bohem/božstvem stvořenou bytost, jak by se ale tato lidská zkušenost stvořenosti proměnila pod vlivem zkušenosti stvořitele obecné umělé inteligence?

Závěrem

Otázky spojené s vývojem umělé inteligence směřují k samotné podstatě náboženské víry i podstatě lidství, a to je pro světová náboženství výzva, kterou nelze minout. Náboženství navíc vždy hrálo významnou roli při formulaci vědeckých teorií. Jestli tomu tak bude i v případě reflexe vývoje umělé inteligence, ukáže až čas. V každém případě je jisté, že i světová náboženství mají k tématu co říci a jejich názory mohou být pro celkovou debatu o umělé inteligenci v mnohém inspirativní.

Autor textu: František Štěch, Výzkumná skupina pro teologii a současnou kulturu; ETF UK
Editorka: Eva Nečasová
Datum poslední revize: 12/22

Máte dotaz nebo hledáte podporu? Zeptejte se komunity či správců v naší FB skupině.

Pilotní vzdělávací program Umělá inteligence do základních škol 2022/23 realizuje Pražský inovační institut
v rámci projektu iKAP II — Inovace ve vzdělávání. Registrační číslo: CZ.02.3.68/0.0/0.0/19_078/0021106.

AI dětem © 2022. Využíváme cookies pro měření návštěvnosti webu.
Všechny vznikající metodiky podléhají licenci Creative Commons 4.0 Mezinárodní Licence.

Licence Creative Commons