Obecný úvod do umělé inteligence — kapitola 5
K čemu nám umělá inteligence slouží
Obrázek v hlavičce byl vygenerován programem Midjourney. Prompt: Human ideas are so phenomenal, divine inspiration
V moderní internetem propojené společnosti nachází umělá inteligence svá uplatnění na mnoha místech. S AI a jejími rozhodnutími se dnes potkáme v práci, na nákupech i ve volném čase. Jaké úkoly dnes AI plní? Je na ni spoleh? A nahradí stroje v blízké budoucnosti člověka?
Al v průmyslu
Podle dotazníku společnosti Gartner (zdroj) využívalo v roce 2019 v té či oné podobě umělou inteligenci 37% velkých společností — téměř čtyřnásobný nárůst od roku 2015. Důvodem tohoto raketového růstu je jednak dospívání AI technologií (tedy opakované nahrazování stávajících řešení novými a dokonalejšími) a také zvyšující se tlak na automatizaci a digitální transformaci firem.
Tento rychlý přechod výroby k síťové komunikaci mezi jednotlivými stroji a k automatizaci rozhodnutí založených na digitalizovaných datech nazval zakladatel světového ekonomického fóra Průmyslem 4.0. Různé druhy umělé inteligence se v něm starají třeba o:
— synchranizaci pohybu robotických ramen
— řízení kvality výrobků pomocí kamerového snímání
— předpovídání poruch výrobních strojů podle dat z jejich senzorů
— minimalizaci logistických nákladů
— předvídání poptávky a optimalizaci skladových zásob
Jednou z charakteristik Průmyslu 4.0 (také nazývaného Čtvrtá průmyslová revoluce) je stírání hranic mezi počítačovým programem a fyzickým světem. (wiki)
Personalizace obchodu
Umělá inteligence se také učí zboží svých firem šikovně prodat. Zkoumáním dat např. o probíhajícím internetovém nákupu, historii vyhledávání a chování ostatních uživatelů dokáže AI odhadnout, že uživateli chybí v košíku baterie konkrétního typu, nebo umí sestavit reklamu jenom z produktů, které uživatele zajímají.
Snaha shromažďovat tato data pro optimalizaci tržeb nebo uživatelského pohodlí ale přináší i etické kontroverze, například při zacílené inzerci léků na citlivé diagnózy.
Podobně jako obchod již dnes AI pro jednotlivé uživatele personalizuje příspěvky na sociálních sítích, hudbu nebo internetovou televizi. Špatně navržená AI může například uzavírat uživatele do názorových bublin nebo preferovat doporučování radikálního obsahu. (viz kapitola Proč umělá inteligence diskriminuje)
Rozumějí počítače našim jazykům?
Další obor, ve kterém postupuje AI v posledních letech mílovými kroky, je takzvané Zpracování přirozeného jazyka (anglicky Natural Language Processing, zkráceně NLP) — počítač plní úkoly, pro které je zdánlivě potřeba porozumět významu slov a vět, např. v českém nebo anglickém jazyce.
„jmenuji se…“ ≃ 
„my name is…“), takže nestačí počítači poskytnout slovník, aby danou větu správně přeložil. Některá slova (například „rohlík“) navíc přímý ekvivalent v cizím jazyce vůbec nemají, a je tedy potřeba znát jeho význam pro věrný překlad celé věty.Moderním přístupem k této problematice je učení tzv. jazykových modelů, při kterém se AI snaží pochytit významové a syntaktické vlastnosti slov ve větách opakovaným „čtením“ velkého objemu člověkem psaných textů, například knih archivovaných projektem Gutenberg, článků na Wikipedii nebo mnohojazyčných titulků v internetové videotéce.
S nasazením jazykových modelů vyspěly během posledních několika let internetové překladače od poskytování orientačních (a často až komických) překladů cizojazyčného textu k přesnému a jazykově plynulému překladu mezi desítkami jazyků.
Služby jako Překladač Google nebo DeepL si dnes poradí s texty o délce celého novinového článku a často překvapí dobrými výsledky při převodu nuancí, jako je tón textu nebo ironie.
Ve studii z roku 2020 byl v zaslepeném srovnání anglicko-český překladač CUBBITT hodnocen lépe než překlady profesionální agentury (zdroj). Navazující experimenty ukázaly, že většina hodnotitelů nedokáže spolehlivě rozlišovat mezi překladem člověka a CUBBITTu, překladač tedy uspěl ve variaci Turingova testu z kapitoly o Historii AI.
Rozumí tedy dnešní počítače jazykům lidí? Na tuto otázku odpovězme slovy Ondřeje Bojara z MFF UK (zdroj): “Člověka bude možné brzy ošálit: nepozná, že robot nerozumí tomu, co dělá, protože to bude dělat velmi dobře.”
Hlasoví asistenti
Vedle nástrojů pro porozumění textu dospívají také technologie pro automatické rozpoznání a syntézu řeči. Těch hojně využívají tzv. hlasoví asistenti. Mikrofon např. chytrého telefonu zaznamená zvuk (jako vlnu lidského hlasu a šum), ten AI nejprve převede na text, který se pak snaží „přeložit“ na systémový povel, jehož výsledek vypíše jako text nebo přečte syntetickým hlasem.
Těmito hlasovými povely může uživatel klást otázky, zadávat cíl navigace, objednávat jídlo nebo třeba ovládat chytrou domácnost. Zatímco do Česka tento trend teprve přichází, ve Spojených státech využívá hlasové asistenty, jako je Siri, Google Assistant nebo Amazon Alexa, více než polovina dospělých.
Rozpoznávání obrazu — zrak AI
Vedle textových a zvukových dat si dnešní AI poradí i s obrazem z všudypřítomných digitálních kamer. V úlohách, jako je rozpoznávání obličejů, nacházení a určování objektů v obrázcích, dnes umělá inteligence běžně dosahuje menší chybovosti než lidé. Počítačovým viděním se dnes můžete přihlásit do mobilu ukázáním svého obličeje (Face ID), měřit vzdálenosti a hledat informace o objektech, které ani neumíte pojmenovat (Google Lens), nebo si AI můžete vzít třeba na houby.
Díky přesnému rozpoznávání dopravních značek, jízdních pruhů a překážek na cestě dospívá také technologie samořiditelných aut, která již první státy pouštějí na své silnice.
Umělé obrázky
Pro zajímavost uveďme, že mnoho moderních řešení pro rozpoznání obrazu je založených na návrhu GAN (volný překlad „soupeřící generativní sítě“).
Vedle přesných řešení pro rozpoznání obrázku tak vznikají AI schopné generovat fotorealistické obrázky, např. celebrit, které nikdy nežily:
Umělé portréty neexistujících celebrit vytvořené s pomocí GAN. Zdroj: arxiv.org/pdf/1710.10196.pdf
Posledním pokrokem v tomto oboru (ač fungujícím na trochu jiném principu) jsou umělí výtvarníci DALL-E 2 a Midjourney, kteří umí text s popisem obrazu převést na zcela nové původní dílo. S jejich výtvory už jste se setkali v záhlavích našich kapitol. Za zmínku také stojí služby DALL-E mini a Stable Diffusion, které si můžete zdarma a bez registrace vyzkoušet.
Digitální šmírování
Kontroverzní vyspělou technologií v tomto oboru je bezpečnostní nasazení sledovacích kamer a rozpoznávání obličejů. Ty se pomalu dostávají do provozu některých velkých firem (zdroj) i celých států (zdroj). Diskutovaným problémem je zásah do soukromí, ale i náchylnost systémů k předsudkům na základě např. rasové příslušnosti (viz kapitola Proč umělá inteligence diskriminuje).
V evropských podmínkách je použití sledovacích technologií na veřejných prostranstvích zakázáno (zdroj), ale ve státech, jako je Čína, se setkává s vřelejším přijetím, a to dokonce i ze strany obyvatel (zdroj). I zde však vyhrál v roce 2020 profesor Guo Bing první soud o neoprávněném použití rozpoznání obličeje zoologickou zahradou v Chang-čou (zdroj).
Další aplikace
Užitečných a zajímavých využití umělé inteligence, která bychom ještě mohli jmenovat, je celá řada. S AI se ve virtuálním prostoru setkáváme každý den, například při:
— webovém vyhledávání,
— plánování cesty na mapě,
— projíždění sociálních sítí,
— hraní her: AI panuje nejen šachu, Go, ale je třeba i velmistrem StarCraftu (zdroj).
V akademickém prostředí pak AI pomáhá:
Budoucnost AI
Umělá inteligence si tedy dnes poradí s výrobními úlohami, s lidskou řečí, rozpoznáním obrazu a nepřeberným množstvím dalších problematik. Vždy má určitou chybovost, ale v mnoha úkolech konzistentně překonává lidské řešitele. Co se tedy dá od umělé inteligence a jejího prorůstání do společnosti očekávat do budoucna?
Obecná umělá inteligence?
Všechna řešení představená výše jsou šitá na míru svému konkrétnímu zadání a nelze je bez modifikace člověkem použít na jiné problémy. Někteří výzkumníci, mezi nimi například český vědec Tomáš Mikolov, se tedy zaměřují na nalezení obecné umělé inteligence, tedy skutečného myslícího stroje schopného samostatného evolučního vývoje. Nutno říct, že na rozdíl od specializovaných nástrojů představených výše je tento výzkum v rané fázi a zkoumá např. formy vzniku složitějších struktur z jednodušších pomocí algoritmů využívajících evoluční principy.
Dopad na společnost
Předně je třeba říct, že budoucnost s jistotou předpovídat neumíme, a stejně jako metody AI zde můžeme jen odhadovat na základě dat, která již máme. Inovace, které již probíhají, mají ale potenciál změnit společnost podobným způsobem jako průmyslová revoluce. Mnoho pracovních pozic zanikne vlivem automatizace, spousta nových ale také vznikne (viz kapitola Proč vést děti k poznávání umělé inteligence). Klíčové bude vzdělávání s důrazem na využití a rizika nových technologií a schopnost adaptace.
Konkrétní předpovědi odborníků se pak značně rozcházejí, jisté však je, že nám pokrok umělé inteligence ještě přinese spoustu překvapení.
Autor textu: Herbert Ullrich, Vojtěch Cahlík
Editoři: Vojtěch Jindra
Odborní garanti: Pavel Kordík, Jiří Materna, Antonín Král
Datum poslední revize: 09/22
Pilotní vzdělávací program Umělá inteligence do základních škol 2022/23 realizuje Pražský inovační institut
v rámci projektu iKAP II —
Inovace ve vzdělávání. Registrační číslo: CZ.02.3.68/0.0/0.0/19_078/0021106.
AI dětem © 2022. Využíváme cookies pro měření návštěvnosti webu.
Všechny vznikající metodiky podléhají licenci Creative Commons 4.0 Mezinárodní Licence.
